Majakovskaja (stanice metra v Moskvě)
| Majakovskaja | |
|---|---|
 | |
| Původní název | Triumfalnaja ploščaď, Ploščaď Majakovskovo |
| Stát | Rusko |
| Město | Moskva |
| Čtvrť | Tverskij rajón |
| Ulice | Tverskaja ulica, Sadovaja-Triumfalnaja ulica, Bolšaja sadovaja, Triumfalnaja ploščaď |
| Vznik | 11. září 1938[1] |
| Linky | 2 Zamoskvoreckaja |
| Technické informace | |
| Typ stanice | hluboce založená |
| Počet nástupišť | 1 |
| Délka nástupiště | 156 m |
| Šířka nástupiště | 14,3 m |
| Hloubka pod povrchem | 33 m |
| Externí odkazy | |
| Zeměpisné souřadnice | 55°46′8,34″ s. š., 37°35′49,04″ v. d. |
 | |
| Kód památky | 7701598000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Majakovskaja (rusky Маяковская) je stanice moskevského metra. Patří k nejznámějším a nejvíce fotografovaným stanicím v celé síti moskevského metra a je také de facto jeho symbolem. Pojmenována je po Vladimiru Majakovském, ruském prozaikovi, básníkovi a dramatikovi.
Charakter stanice
[editovat | editovat zdroj]Stanice se nachází na Zamoskvorecké lince, v její prostřední části pod samotným centrem Moskvy. Je podzemní, s ostrovním nástupištěm, pilířová (jako první v Moskvě), s pilíři umístěnými ve dvou řadách a vytvářejícími tak u stropu klenby. Založena byla 33 m hluboko pod povrchem. Provedení celého podzemního prostoru, navrženého architektem Alexejem Duškinem má prvky art deco a po otevření celé stanice zaznamenalo velký úspěch (architektonické ztvárnění bylo oceněno například na světové výstavě v New Yorku roku 1939). Dále byl použit na obklad mramor a vápenec, na podlahu pak několik druhů mramoru a žuly. Ve středním prostoru je na stropě umístěno 25 mozaik podle kartonů A. A. Dejneky ve stylu socialistického realismu, tematicky pojatých jako „24 hodin sovětského nebe“. Z nástupiště vedou na povrch dva výstupy; první, z roku 1938 po eskalátorovém tunelu do povrchového vestibulu v přízemí budovy a druhý, postavený roku 2005 vycházející ze stanice unikátním způsobem – cestující musí nejdříve po krátkých eskalátorech sejít ještě níže pod úroveň stanice do menšího vestibulu, ze kterého teprve vede výstup na povrch.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Otevřena byla jako jedna z prvních stanic podzemní dráhy 11. září roku 1938, v rámci II. etapy zprovozňování sítě metra (otevření Zamoskvorecké linky). Vzhledem ke svému hlubokému založení sehrála důležitou roli v druhé světové válce, kdy sloužila jako protiletecký kryt. Roku 1941 se tu také konal sjezd delegátů SSSR, uspořádaný na počest 24. výročí Říjnové revoluce. Ze všech tehdy dokončených stanic byla totiž pro takovou akci nejvhodnější – nejhlubší a nejprostornější.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Majakovskaja na Wikimedia Commons
- Profil stanice na stránkách Mymetro.ru (rusky)
- Fotogalerie na stránkách Metrowalks.ru (rusky)
- Informace na stránkách metro.ru (rusky)
- Informace o stanici na oficiálních stránkách dopravce (rusky)
- Rozsáhlá fotogalerie stanice na stránce news.metro.ru (včetně nového výstupu)
| ← směr Chovrino | Metro v Moskvě – Zamoskvoreckaja – 
|
směr Alma-Atinskaja → |
| Bělorusskaja | Majakovskaja | Tvěrskaja |
Chovrino – Bělomorskaja – Rečnoj vokzal – Vodnyj stadion – Vojkovskaja  – Sokol – Aeroport – Dinamo   – Bělorusskaja  – Majakovskaja – Tvěrskaja   – Těatralnaja   – Novokuzněckaja   – Pavěleckaja – Avtozavodskaja – Technopark  – Kolomenskaja – Kaširskaja – Kantěmirovskaja – Caricyno – Orechovo – Domodědovskaja – Krasnogvardějskaja  – Alma-Atinskaja
| ||